Kristýna Holková

Otázky a odpovědi

Co tě na výuce nejvíc baví?

Na výuce mě naplňuje možnost sledovat skutečný pokrok studentů. V kurzu pro úplné začátečníky se student s jazykem setkává poprvé, a díky kombinaci vlastního odhodlání a Nepustilovy metody se dokáže velmi rychle posunout vpřed. Osvojí si základy, začne chápat gramatické principy. Dále už záleží jen na studentovi samotném, jak s nabytými znalostmi naloží.

Těší mě být součástí momentu, kdy jazyk studentovi začne dávat smysl – kdy se v něm začíná orientovat, rozumí souvislostem a získává sebevědomí k vlastnímu vyjadřování. Výuka je zároveň i procesem neustálé sebereflexe ze strany lektora – učíme se vnímat potřeby jednotlivých studentů, přizpůsobovat výklad a hledat co nejpřístupnější způsob předávání informací.

Role lektora vyžaduje schopnost naslouchat a reagovat na individuální potřeby každého studenta. Každý přichází s jiným příběhem, motivací a způsobem uvažování – právě tato rozmanitost je jedním z největších obohacení této profese.

Proč ses rozhodla učit podle Nepustilovy metody?

O metodě jsem slyšela od známých a začala jsem si o ní hledat víc informací. Nadchla mě z mnoha důvodů – je logicky strukturovaná, založená na opakování důležitých gramatických jevů. Výuka je rozdělena do bloků, ze kterých si student pokaždé odnese specificky procvičené téma. Neustále se pracuje s opakováním – princip « sněhové koule » mi připadá naprosto geniální: člověk staví na pevných základech a postupně si přidává nové poznatky, které opakovaně aplikuje.

Liší se nějak tvoje výuka od běžné (jazykové) školy?

Nepustilova metoda klade důraz na pochopení gramatických principů a aktivní práci se strukturou jazyka. Výuka je logická, vede studenta k tomu, aby si postupně budoval pevné
základy, na kterých se dá dál stavět. Oproti tradiční výuce je navíc kladen důraz na pravidelné opakování, díky kterému se znalosti upevňují. Student tak nezůstává pasivním příjemcem, ale stává se aktivním účastníkem celého procesu. Samozřejmě ale záleží i na tom, jak aktivní je sám student.

Co je podle tebe pro úspěšné zvládnutí jazyka nejdůležitější?

Jak při studiu jazyka, tak v životě obecně, je důležité skutečně chtít a nevzdávat se. Pokud má člověk vnitřní odhodlání, dokáže zvládnout i to, co se mu na začátku může zdát téměř nemožné. Klíčové proto je najít si vlastní, silnou motivaci – důvod, proč se chceme daný jazyk naučit. Právě ten nám pomůže překonat slabší chvíle i okamžiky pochybností. Motivace může mít různou podobu – touha rozumět rodilým mluvčím, schopnost domluvit se při cestování, možnost číst knihy či sledovat filmy v originále nebo snaha přiblížit se cizí kultuře. Ať už je jakákoli, musí být upřímná a osobní.

Zásadní je také přistupovat ke studiu s trpělivostí a nelpět na okamžitých výsledcích. Pokud se učení nedaří, může jít pouze o nevhodně zvolenou metodu, nepříznivý moment nebo přílišný tlak, který na sebe klademe. Neúspěch v dané chvíli neznamená, že pokrok nepřijde později. Důležité je pokračovat. S odstupem času si často uvědomíme, jak daleko jsme se posunuli – a že naše úsilí přineslo výsledky.

Co bys poradila někomu, kdo opakovaně začínal s jazykem, ale „nelezlo mu to do
hlavy“?

V takové situaci je dobré se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, proč se učení nedařilo. Možná šlo o nevhodnou metodu, nesedící styl výuky, nebo jednoduše o přístup, který danému člověku nevyhovoval. Důvody bývají velmi individuální – a právě proto není potřeba mít výčitky, pokud se jazyk nedaří osvojit klasickým způsobem.
Učení může mít mnoho podob. Nemusíme vždy vědomě sedět nad učebnicí – jazyk je možné vnímat i pasivně. Záleží na tom, jaké máme cíle. Pokud nám nejde o akademickou úroveň, ale spíše o přirozené porozumění, je zcela v pořádku využít pasivní způsoby – sledovat filmy, poslouchat hudbu nebo být v kontaktu s jazykem skrze sociální sítě. V dnešní době máme k dispozici širokou škálu nástrojů – online i offline – a klíčem je poznat sám sebe a najít to, co nám skutečně sedí. Každý má právo na vlastní cestu ke studiu jazyka.

Jaké je tvoje životní motto?

« Saving one dog may not change the world but forever changes the world of one dog. » Člověk možná nezmění celý svět, ale může zásadně ovlivnit životy lidí kolem sebe. Pokud máme možnost někomu pomoci s tím, co mu nejde, měníme jeho svět k lepšímu – a právě to má vždy smysl.

Co ráda děláš, když máš volno?

Volný čas trávím různě – podle toho, na co mám zrovna chuť a prostor. Zajímá mě fitness, zdravý životní styl a s tím spojené oblasti výživy, fyzického i psychického zdraví. Kreativní rovinu nacházím v psaní poezie, která umožňuje člověku vnímat skryté emoce a přemýšlet v abstraktních obrazech.

Jaká je tvoje oblíbená kniha a proč?

Nejoblíbenější knihou je pro mě Malý princ. Vnímám ji jako výjimečné dílo s hlubokým poselstvím, které nabízí mnohovrstevnatý pohled na svět i na nás samotné. Vede k tichému zamyšlení nad tím, co je skutečně důležité. Kouzlo této knihy spočívá v tom, že při každém čtení odhalí něco jiného. Poprvé si všímáme jiných detailů než při opakovaném čtení, a také pohled dítěte se zásadně liší od pohledu dospělého. Právě proto se k ní dá stále vracet – pokaždé v ní objevíme něco, co k nám promlouvá podle toho, v jaké životní fázi se zrovna nacházíme.

Jaká je tvoje oblíbená hudba / skladba?

Blízký je mi především francouzský rap, který v sobě často nese hloubku. Fascinuje mě, jakým způsobem si interpreti dokáží pohrávat se zvukem, rytmem i jazykem samotným. Mnohé skladby nejsou jen hudbou, ale silným příběhem – kombinací emocí, myšlenek a společenských témat, která jsou předávána s výraznou osobní energií a autentičností.